Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením
Specifická forma vzdělávání je zajišťována i pro žáky s hlubokým mentálním postižením (IQ nižší než 20 bodů).
Podle § 42 školského zákona stanoví žáku s hlubokým mentálním postižením krajský úřad místně příslušný podle místa trvalého pobytu žáka se souhlasem zákonného zástupce žáka takový způsob vzdělávání, který odpovídá duševním a fyzickým možnostem žáka, a to na základě doporučujícího posouzení odborného lékaře a školského poradenského zařízení.
Pokud duševní a fyzické předpoklady žáka neumožňují vzdělávání v základní škole, není tento žák žákem kmenové školy, tato škola na něj nečerpá finanční prostředky, ani mu nevydává vysvědčení.
Supervizi nad vzděláváním žáka zajišťuje zpravidla ve stanoveném režimu odborný pracovník speciálně pedagogického centra.
V souladu se současnou právní úpravou se však i doba, kdy žáku není poskytováno vzdělávání v základní škole, započítává do doby plnění povinné školní docházky (na rozdíl od v minulosti uplatňovaného osvobození od povinné školní docházky).
Odklad povinné školní docházky
Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra) a odborného lékaře.
Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku (§ 37 odst. 1 školského zákona).
Dodatečný odklad povinné školní docházky
Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok (§ 37 odst. 3 školského zákona).