Návrh na přiznání, zvýšení nebo snížení výživného
Pokud se osoba oprávněná a povinná o plnění vyživovací povinnosti nedohodnou, rozhoduje o přiznání, zvýšení či snížení výživného soud. K řízení ve věci vyživovací povinnosti jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - dále jen „OSŘ“). Jde-li o výživné pro nezletilé dítě, je pro řízení místně příslušný obecný soud dítěte (§ 467 odst. 1 a § 4 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Pokud nejde o výživné pro nezletilé dítě, je místně příslušným soudem obecný soud žalovaného (§ 84 OSŘ). Obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. (§ 85 odst. 1 OSŘ).
Z návrhu na zahájení řízení musí být patrno, kterému soudu je určen, kdo návrh podává, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Návrh na zahájení řízení musí dále obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků, popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá (§ 79 odst. 1 OSŘ). Navrhovatel je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě (§ 79 odst. 2 OSŘ).
Vymáhání výživného přiznaného soudem
Pokud již byla vyživovací povinnost a její rozsah povinnému určena rozsudkem soudu, ale povinný výživné neplatí, je možné výživné vymáhat. Existují dva způsoby vymáhání výživného, a to buď soudním výkonem rozhodnutí, či prostřednictvím exekuce. V obou případech je základem pro výkon rozhodnutí exekuční titul, kterým je vykonatelný rozsudek soudu, jímž byla povinnému uložena vyživovací povinnost. Tento rozsudek musí být opatřen doložkou vykonatelnosti (viz dále).
Návrh na soudní výkon rozhodnutí se podává k obecnému soudu povinného (§ 252 odst. 1 OSŘ). Výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, správou nemovité věci, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením závodu a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem (§ 258 odst. 1 OSŘ).
Výkon rozhodnutí lze nařídit jen na návrh oprávněného. Oprávněný v návrhu na výkon rozhodnutí uvede rodné číslo povinného, je-li mu známo a také uvede, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden (viz výše). Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, označí v návrhu toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy). Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí v návrhu peněžní ústav, číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor (tj. kombinace písmen, číslic nebo symbolů, kterými se podle určení poskytovatele identifikuje uživatel nebo jeho účet při provádění platebních transakcí - § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku), z něhož má být pohledávka odepsána, a číslo účtu oprávněného vedeného u peněžního ústavu. Pokud oprávněný označení více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede také pořadí, v jakém z nich má být pohledávka odepsána. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník povinného), a uvede důvod pohledávky (§ 261 odst. 1 OSŘ).
Na žádost oprávněného se soud dotáže toho, komu je vyživovací povinnost uložena, zda a od koho pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, popřípadě u kterého peněžního ústavu má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů nebo jiné jedinečné identifikátory. Dotázaný je povinen odpovědět soudu do jednoho týdne od doručení dotazu. Pokud dotázaný tuto povinnost nesplní nebo uvede v odpovědi nepravdivé nebo neúplné údaje, může mu soud uložit pořádkovou pokutu. Pokud jde o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště toho, komu z rozhodnutí vyplývá povinnost (§ 260 OSŘ).
K návrhu na výkon rozhodnutí musí oprávněný připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh na výkon rozhodnutí podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně (§ 261 odst. 2 OSŘ). Pokud soud výkon rozhodnutí nařídí, postará se o jeho provedení (§ 265 OSŘ).
Druhou cestou je vymáhání výživného prostřednictvím exekutora. Oprávněný si může zvolit k vedení exekučního řízení kteréhokoli exekutora v ČR, pouze je třeba jej v exekučním návrhu označit (§ 28 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád – dále jen „EŘ“). Úkony exekutora jsou pak považovány za úkony soudu (§ 28 EŘ). Výhodou také je, že oprávněný nemusí v exekučním návrhu uvádět, jakým způsobem má být exekuce provedena. Nejvhodnější způsob pro vedení exekuce volí exekutor sám (§ 47 odst. 1 EŘ).
V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává. K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti, ledaže exekuční titul vydal exekuční soud (§ 38 EŘ). Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce (§ 43a odst. 1 EŘ). Věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud a místně příslušným je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu (§ 45 odst. 1 a 2 EŘ).
Pokud exekuční návrh neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, vyzve nejpozději do 15 dnů exekutor, kterému byl doručen návrh na nařízení exekuce, oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční titul, exekutor usnesením exekuční návrh odmítne. O těchto následcích musí být oprávněný poučen. Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce a exekuční návrh nebude odmítnut, exekutor exekuční návrh usnesením nejpozději ve lhůtě 15 dní od doručení pověření od exekučního soudu zamítne (§ 39 EŘ).
Poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí, exekutor posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v EŘ (viz 58 a násl. EŘ). Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo (§ 47 odst. 1 EŘ).
